Kompostéry

Kompostér

Kvalitní zemina do záhonku z kuchyňského odpadu, doživotně  a zdarma? S kompostérem jednoduše dosažitelný cíl.

Kompostéry jsou dnes provedeny nejčastěji z hezkých plastových stěn černé barvy, které se do sebe zasadí a kompostér se zaklopí poklopem . To proto, aby v něm vznikalo teplot a proces tlení jednotlivých složek. Existují ale i jiné varianty, jako je stavba kompostéru ze dřeva nebo z betonových dílců.

Dnešní modely plastových kompostérů pojmou až stovky litrů odpadu a zrecyklují až 30% z celkového domovního biodpadu. Kvalitní hnojivo pak z odpadu vytvoří mnohem rychleji než z volně ložených zbytků bioodpadu. Ventilace zajišťuje dostatečný přísun vzduchu pro tlení a díky tomu celý objem biomasy se může rovnoměrně přeměňovat na humus.

Proč potřebujeme humus

Humus je velice stabilní hmota organického původu s neocenitelnými vlastnostmi. Vzniká pomalým a dlouhodobým procesem zvaným humifikace za pomoci půdních organismů z takzvané primární organické hmoty, tedy ze zbytků rostlin a živočichů, postupnou přeměnou přes množství různých látek.

Kompostéry – co do nich patří a čemu se vyhnout?

Pro dosažení kvalitního kompostu je nezbytné vědět, co do kompostu patří, čemu se vyhnout. Je ale také třeba vědět, jak s kompostem pracovat. Pojďme se nejprve podívat, co do kompostu a tedy i kompostéru patří a nepatří.

Co do kompostéru patří

Do kompostu patří v podstatě vše co může vzniknout při zahraničení. Jedná se o tzv. hnědý odpad, kterému se také říká hnědé zlato. I když je to možná nadnesené a zlato může být zajímavou investicí, zase vám z něj nic nevyroste. Což nemá vyznít pateticky, to je fakt. Odpad se proměňuje v něco hodnotného, velmi hodnotného.

Do kompostu tedy ze zahradního a domovního odpadu patří zejména:

  • větve,
  • piliny,
  • kůra,
  • popel ze dřeva,
  • lepenka, a papírové kapesníky,
  • utěrky a ubrousky (ale pozor, ne ty vlhčené napuštěné lihem či voskem – většinou mají plastový základ),
  • kávová sedlina neboli lógr,
  • tráva a drny trávy, plevel,
  • listí,
  • zbytky vlasů a fousů,
  • odřezky ze zeleniny, slupky ze zeleniny,
  • staré pečivo, knedlíky apod. (v rozumné míře),
  • obsah čajových pytlíků,
  • kůry z pomerančů, citrónu apod.
I-domacnost.cz:  Heluz získal počtvrté ocenění české stavební akademie

K některým odpadům si ještě něco málo řekneme.

Větve, dřevnaté stonky a plevel – je vhodné nalámané umístit na spod kompostéru. Dlouho se rozkládají a zajistí možnost proudění vody. Pokud je ale chceme dát do kompostu jako takového, doporučujeme je dobře pomlít ve štěpkovači. Větve se dlouho rozkládají a po čase by byl váš kompost samá větev. Pro dřevnaté stonky plevele a okrasných rostlin platí to samé, i když zde jejíž rozklad samozřejmě rychlejší.

Čajové pytlíky – vhazujeme do kompostu pouze obsah pytlíčků, ty tedy roztrhneme a vysypeme do kompostu. Samotné pytlíčky se mohou, podle použitého materiálu, rozkládat velmi, velmi dlouho.

Kůra – kůra se rozkládá podstatně rychleji než větve. stačí v ruce nalámat na drobnější kousky, případně také zpracovat ve štěpkovači.

Popel ze dřeva – je do kompostu velmi vhodný a to především tam, kde potřebujeme do půdy doplnit draslík nebo ji celkově obohatit o minerály (mineralizovat). Na 1 m krychlový kompostu se doporučuje množství 3 až 5 kilogramů popela. Pozor, přílišné množství popela může škodit!

Kůry z pomerančů, citrónu apod. – patří do kompostu jen ve velmi omezené míře a pokud možno, nadrobno nasekané či nakrájené. Tyto kůry se pomalu rozkládají a rády plesniví.  Navíc se pomalu rozkládají. Občas s tvrdí, že kůry pomerančů a citrusových plodů jsou napuštěny jedy. Není to pravda, citrusové plody se převážně ošetřují organickými fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny plísněmi a houbami. Tyto fungicidy se však při kompostování dobře rozkládají. Nové výzkumy ukazují že tyto fungicidy, nejsou po 6 týdnech kompostování už prokazatelné a došlo k jejich rozkladu.

Staré pečivo, knedlíky apod. – ano i staré pečivo můžeme v omezené míře přidat do kompostu. Je vhodné jej nadrolit na drobné části tak, aby se zabránilo kvašení nebo plesnivění. Rozklad u rozdroleného pečiva je poměrně rychlý.

I-domacnost.cz:  Samolepky na zeď

Kávová sedlina – kávová sedlina, neboli lógr je lahůdkou pro kompostující žížaly a odrazuje slimáky a do kompostu jednoznačně patří. Kávovou sedlinu lze použít i přímo jako hnojivo nebo mulč, nicméně kávová sedlina rostlinám lépe prospěje až poté, co se přemění kompostováním ve výživnou součást humusu.

Lepenka, papírové kapesníky –

Zbytky vlasů a fousů – přidáváme do kompostu zejména pro svůj vysoký obsah dusíku. Rozklad je rychlý a kompost je vydatně obohacen o tolik potřebné dusík.

 

Obecně platí, že čím více je složení kompostéru prokládané a pestré, tím lépe a rychleji tleje.

Co do kompostéru nepatří

  • Do kompostéru rozhodně nepatří:
  • kosti,
  • maso,
  • odřezky ze syrového či tepelně upraveného masa a to ani kůže,
  • popel z uhlí (popel ze dřeva je naopak žádaný),
  • nedopalky,
  • exkrementy masožravých zvířat,
  • splašky,
  • pleny,
  • vlhčené ubrousky na plastovém základu, barvy a další podobná chemie a např. potištěný papír.

Stavba a varianty kompostéru

Plastový kompostér

dsds

Zděný kompostér

Odpad po bourání zděného kompostéru
Toto je jen část opadu po bourání zděného kompostéru se základovými pasy (asi 30 cm). Při realizaci stavby by měl člověk rozhodně myslet i na její snadné odstraňování. U dočasných staveb jako je kompostér to platí samozřejmě dvojnásob.

Dřevěný kompostér

dřevěný kompostér z palet
I když je dřevo přírodní materiál a na stavbu kompostéru je používáno zřejmě nejčastěji, má jednu velkou nevýhodu – rychle se stavba rozpadá. Kompost je velice bioaktivní prostřední a snadno si s „dřevem poradí“. Kompostéry ze dřeva tak mají nejkratší životnost a je třeba je neustále opravovat. Zde je kompostér postaven z dřevěných palet. Případné nátěry a další použitá chemie se samozřejmě postupně uvolňuje do kompostu!

Kompostér z dílců pro betonový plot

Stavba kompostéru z betonových dílců je poměrně rychlá, velice trvanlivá a snadno rozebíratelná. Pro stavbu se tedy používají z prvků pro betonové ploty: betonové sloupky, betonové plotové dílce.

Skladba kompostu

Na spodek kompostéru rozhodně nedoporučujeme pokládat stínicí tkaninu. Ta je sice pro řadu aplikací na zahradě velmi užitečná, ale zde by zbytečně zabraňovala žádoucím procesům. Platí totiž, že pokud je to možné, je vhodné zajistit styk kompostu se zeminou a výměnu organických, anorganických látek, ale i organismů a to od mikroorganismů po žížaly.

Závěrem

Kompostér doporučujeme spíše větší než menší. Pokud do něj sice poprvé nasypete posekanou trávu tak se neděste, tráva po několika týdnech slehne a po měsíci ji už prakticky „nenajde“. Větší kompostér se ale hodí

Přejeme mnoho zdaru v kompostování! 🙂

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď